Kyselina dusitá je hlavním chemforem v Liebermannově činidle, který se používá k náhodnému testování alkaloidů.
DecompositionEdit
Plynná kyselina dusitá, se kterou se setkáváme jen zřídka, se rozkládá na oxid dusičitý, oxid dusnatý a vodu:
2 HNO2 → NO2 + NO + H2O
Oxid dusičitý disproporcionuje na kyselinu dusičnou kyselina dusitá ve vodném roztoku:
2 NO2 + H2O → HNO3 + HNO2
V teplých nebo koncentrovaných roztocích se celková reakce rovná produkci kyseliny dusičné, vody a oxidu dusnatého:
3 HNO2 → HNO3 + 2 NO + H2O
Oxid dusnatý lze následně znovu oxidovat vzduchem na kyselinu dusičnou, což vede k celkové reakci:
2 HNO2 + O2 → 2 HNO3
ReductionEdit
S ionty I− a Fe2 + se tvoří NO:
2 KNO2 + 2 KI + 2 H2SO4 → I2 + 2 NO + 2 H2O + 2 K2SO4 2 KNO2 + 2 FeSO4 + 2 H2SO4 → Fe2 (SO4) 3 + 2 NO + 2 H2O + K2SO4
S ionty Sn2 + vzniká N2O:
2 KNO2 + 6 HCl + 2 SnCl2 → 2 SnCl4 + N2O + 3 H2O + 2 KCl
S plynným SO2 vzniká NH2OH:
2 KNO2 + 6 H2O + 4 SO2 → 3 H2SO4 + K2SO4 + 2 NH2OH
Se Zn v alkalickém roztoku je NH3 vytvořeno:
5 H2O + KNO2 + 3 Zn → NH3 + KOH + 3 Zn (OH) 2
S N
2H +
5, HN3 a následně vzniká plyn N2:
HNO2 + + → HN3 + H2O + H3O + HNO2 + HN3 → N2O + N2 + H2O
Oxidace kyselinou dusitou má kinetickou kontrolu nad termodynamickou kontrolou, nejlépe to ilustruje, že zředěná kyselina dusitá je schopna oxidovat I− na I2, ale zředěná kyselina dusičná nemůže.
I2 + 2 e− ⇌ 2 I− Eo = +0,54 V NO−
3 + 3 H + + 2 e− ⇌ HNO2 + H2O Eo = +0,93 V HNO2 + H + + e− ⇌ NO + H2O Eo = +0,98 V
Je vidět, že hodnoty Eo
buňky pro tyto reakce jsou podobné, ale kyselina dusičná je silnější oxidační činidlo. Na základě skutečnosti, že zředěná kyselina dusitá může oxidovat jodid na jod, lze odvodit, že dusík je rychlejší než silnější oxidační činidlo než zředěná kyselina dusičná.
Organická chemie Upravit
Kyselina dusitá se používá k přípravě diazoniových solí:
HNO2 + ArNH2 + H + → ArN +
2 + 2 H2O
kde Ar je arylová skupina.
Takové soli jsou široce používaný v organické syntéze, např. pro Sandmeyerovu reakci a při přípravě azobarviv, jasně zbarvených sloučenin, které jsou základem kvalitativního testu na aniliny. Kyselina dusitá se používá ke zničení toxického a potenciálně výbušného azidu sodného. Pro většinu účelů se kyselina dusitá obvykle vytváří in situ působením minerální kyseliny na dusitan sodný: má hlavně modrou barvu
NaNO2 + HCl → HNO2 + NaCl2 NaN3 + 2 HNO2 → 3 N2 + 2 NO + 2 NaOH
Reakcí se dvěma atomy a-vodíku v ketonech vznikají oximy, které mohou být dále oxidovány na karboxylovou kyselinu nebo redukovány za vzniku aminů. Tento proces se používá v komerční výrobě kyseliny adipové.
Kyselina dusitá rychle reaguje s alifatickými alkoholy za vzniku alkylnitritů, které jsou silnými vazodilatátory:
(CH3) 2CHCH2CH2OH + HNO2 → (CH3) 2CHCH2CH2ONO + H2O
Karcinogeny zvané nitrosaminy se vyrábějí, obvykle nikoli záměrně, reakcí kyseliny dusité se sekundárními aminy:
HNO2 + R2NH → R2N-NO + H2O