Psychologie nám dala porozumět sebeúctě; ekonomika nám dala porozumět nabídce a poptávce; politologie nám umožnila porozumět volebním urnám; a fyzika nám dala Einsteinovu teorii E = MC2. Sociologická představivost, kterou Mills poskytuje, poskytuje rámec pro pochopení našeho sociálního světa, který daleko předčí jakoukoli představu zdravého rozumu, kterou bychom mohli odvodit z našich omezených sociálních zkušeností. 
C. Wright Mills (1916-1962) byl současný sociolog, který přinesl obrovský vhled do každodenního života členů společnosti. Mills uvedl: „Ani život jednotlivce, ani historii společnosti nelze pochopit, aniž bychom pochopili obojí.“ Sociologická představivost vytváří spojení mezi osobními výzvami a většími sociálními problémy. Mills identifikoval „problémy“ (osobní výzvy) a „problémy“ (větší sociální výzvy), také známé jako biografie, a historie. Millsova konceptualizace sociologické představivost umožňuje jednotlivcům vidět vztahy mezi událostmi v jejich osobních životech, biografií a událostmi v jejich společnosti, historii. Jinými slovy, toto myšlení poskytuje jednotlivcům schopnost realizovat vztah mezi osobními zkušenostmi a větší společností.
Osobní potíže jsou soukromé problémy, které se vyskytují v povaze jednotlivce a v rozsahu jeho bezprostředního vztahu k ostatním. Mills identifikoval skutečnost, že v našem osobním životě fungujeme jako herci a herečky, které se rozhodují o našich přátelích, rodinách, skupiny, práce, škola a další záležitosti, které máme pod kontrolou. Máme určitý vliv na výsledek věcí v rámci per sonální úroveň. Vysokoškolák, který pořádá večírky 4 noci ze 7, který zřídka navštěvuje třídu a nikdy neplní domácí úkoly, má osobní potíže, které narušují jeho šance na úspěch na vysoké škole. Když však 50% všech studentů vysokých škol ve Spojených státech nikdy nepromuje, označíme to jako větší sociální problém.
Větší sociální nebo veřejné problémy jsou ty, které leží mimo osobní kontrolu a rozsah něčí vnitřní život. Jedná se o organizace a procesy společnosti; dále jsou zakořeněny ve společnosti spíše než v jednotlivci. Celonárodně přicházejí studenti na vysokou školu jako nováčci, kteří nejsou připraveni porozumět náročnosti života na vysoké škole. Na střední škole nebyli často dostatečně zpochybňováni, aby provedli nezbytné úpravy nutné k tomu, aby uspěli jako vysokoškoláci. Celonárodně průměrný teenager posílá textové zprávy, surfuje na internetu, hraje videohry nebo online hry, visí v obchodě, sleduje televizi a filmy, každý den tráví hodiny s přáteli a pracuje alespoň na částečný úvazek. Kde a kdy získá zkušenosti se zaměřením pozornosti na vysokoškolské studium a důslednou sebekázeň nutnou k přechodu na vysokoškolské kredity, čtvrtletí nebo semestr, studium, referáty, projekty, exkurze, skupinová práce nebo zkouška?
Skutečná síla sociologické představivosti spočívá v tom, jak se naučíme rozlišovat mezi osobní a sociální úrovní v našem vlastním životě. Jakmile to uděláme, můžeme učinit osobní rozhodnutí, která nám budou sloužit nejlépe, vzhledem k větším sociálním silám, kterým čelíme. V roce 1991 Ron promoval s titulem Ph.D. a ocitl se na velmi konkurenčním trhu práce pro pozice univerzitních profesorů / výzkumných pracovníků. Se stovkami žádostí o zaměstnání stále skončil na druhém nebo třetím místě a ztrácel desetileté veterány, kteří se ucházeli o zaměstnání na základní úrovni. Ron se pečlivě podíval na trh práce, na svůj hluboký zájem o výuku, bojující ekonomiku a pocit naléhavosti při získávání platu a výhod. Dospěl k rozhodnutí změnit své zaměření na hledání zaměstnání z univerzitního výzkumu na vysokoškolské učitelské pozice. Soutěž byla opět intenzivní. Při své 301. žádosti o zaměstnání (to není přehnané) porazil 47 dalších kandidátů na svou současnou pozici. V takovém případě poznání a vidění větších sociálních problémů ovlivnilo jeho úspěch nebo neúspěch při hledání pozice. Protože použil svou sociologickou představivost, Ron byl zmocněn porozuměním trhu práce, takže se na něm dokázal nejlépe situovat.