Skalní dóm

Skalní dóm, arabština Qubbat al-Ṣakhrah, svatyně v Jeruzalémě postavená umajjovským kalifem bAbd al-Malik ibn Marwān na konci 7. století n. L. Je to nejstarší dochovaná islámská památka. Skála, nad kterou byla svatyně postavena, je posvátná jak pro muslimy, tak pro Židy. Ačkoli to není mešita, je to první hlavní muslimský památník pro veřejné uctívání.

Britannický kvíz

Kvíz o národních parcích a památkách

Ať už chcete navštívit Yosemite, Eiffelovu věž nebo národní park Taj Mahal parky a památky každý rok vítají miliony návštěvníků. V tomto kvízu uvidíte, kolik toho víte – a dozvíte se spoustu fascinujících faktů a historie!

Prorok Muhammad, zakladatel islámu, se tradičně věří, že z tohoto místa vystoupil do nebe. V židovské tradici se zde říká, že Abraham, předek a první patriarcha hebrejského lidu, se připravil obětovat svého syna Izáka. Dóm i mešita Al-Aqṣā se nacházejí na Chrámové hoře, místě Šalomounova chrámu a jeho následovníků, což je oblast známá muslimům jako al-alaram al-Sharīf. Struktura a výzdoba Dómu vychází z byzantské architektonické tradice, avšak jeho stavba v 7. století představuje ranou fázi vzniku výrazného islámského vizuálního stylu.

Nápis v Skalním dómu stanoví jeho datum dokončení jako 691–692 – asi 55 let po muslimských armádách dobyli Jeruzalém, tehdy převážně křesťanské město, od Byzantské říše. Konstrukce, umístěná blízko středu široké vyvýšené plošiny, zahrnuje osmiboká základna zakončená zlacenou dřevěnou centrální kopulí. Skladba Dome of the Rock ji spojuje s třídou byzantských náboženských budov známých jako martyria – typicky kruhové nebo polygonální svatyně postavené k označení hrobů svatých nebo k připomenutí událostí zvláštního náboženského významu. Kupole, která má průměr přibližně 20 metrů a je namontována na vyvýšeném bubnu, se tyčí nad kruhem 16 pilířů a sloupů. Kolem tohoto kruhu je osmiboká pasáž 24 mola a sloupů. Pod kopulí je část posvátné skály vystavena a chráněna zábradlím. Schodiště vede do přírodní jeskyně pod povrchem skály. Vnější stěny také tvoří osmiúhelník, přičemž každá z osmi stran je široká přibližně 18 stop a vysoká 11 stop. Kopule i vnější stěny obsahují mnoho oken.

Vnitřek i vnějšek stavby jsou zdobeny mramorem, mozaikami a kovovými plaky. Ačkoli jsou mozaiky technikou podobné těm, které se nacházejí v byzantských veřejných budovách a kostelech, mozaiky Dómu vylučují jakékoli znázornění lidských nebo zvířecích forem, místo toho obsahují arabské písmo a rostlinné vzory smíchané s obrazy předmětů, jako jsou šperky a korunky. Arabské náboženské nápisy běží kolem osmiboké arkády.

Původní funkce a význam Skalního dómu jsou nejisté. Budova není mešita a nezapadá snadno do jiných kategorií muslimských náboženských struktur.Po příchodu dynastie Abbásovců v 8. století začali někteří muslimští historici hlásit, že dAbd al-Malik postavil Skalní dóm jako náhradu za Kaʿbah ve snaze přemístit místo muslimského hadždže z Mekky, poté pod kontrolou rebelů vedených Ibn al-Zubayrem do Jeruzaléma. Moderní vědci tuto interpretaci zpochybňovali s odvoláním na silnou anti-umajjovskou zaujatost abbasidské historiografie a na důkazy, že Mekka zůstala cílem hadždže po celou dobu vzpoury Ibn al-Zubayra. věřil, že Skalní dóm je Šalomounovým chrámem (Templum Domini). Po dobytí Jeruzaléma křižáckou armádou v roce 1099 zde byli ubytováni templářští rytíři a templářské kostely v Evropě napodobovaly jeho design. Dóm byl používán jako kostel, dokud muslimská armáda dobyla Jeruzalém v roce 1187.

V moderní době zůstává původním účelem Skalního dómu zdroj debaty. Obvykle se má za to, že Dóm připomíná Miʿrāj, vystoupení proroka Mohameda do nebe. Zdá se však, že stavba Dómu předcházela vzniku tradic, které identifikovaly Jeruzalém jako místo Miʿrāj, a žádný z nápisů na budově nezmínil tuto epizodu.

Někteří vědci tvrdili, že ʿAbd al-Malik Dome hlásat vznik islámu jako nejvyšší nové víry spojené s biblickou tradicí, ale odlišnou od náboženství podmaněného lidu, zejména od křesťanství. Velkolepá a bohatá výzdoba Dómu mohla být určena k tomu, aby konkurovala výzdobe křesťanských svatých budov v Jeruzalémě, zejména klenutého kostela Božího hrobu. Podle tohoto pohledu bylo poselství islámské nadvlády sděleno také arabskými nápisy Dómu, které představují výběr quʾranských pasáží a parafrází, které nastiňují islámský pohled na Ježíše – tj. Odsuzování křesťanských nauk o Trojici a Ježíšově božství zdůrazňují jednotu Boha a potvrzují Ježíšovo postavení proroka.

Jiní vědci navrhli eschatologický motiv pro stavitele Dómu a tvrdili, že umístění, architektura a dekorativní motivy Dómu odpovídají obrazům spojeným s Islámská a byzantská víra o Soudný den a nebe.

Od svého vzniku byl Skalní dóm několikrát upraven. Jedna významná obnova, kterou nařídil osmanský sultán Süleyman I. v 16. století, nahradila vnější mozaiky barevnými keramickými dlaždicemi. Ve 20. století byly poškozeny vnitřní a vnější ozdoby opraveny nebo vyměněny a kopule dostala novou zlatou krytinu.