Pomocná T buňka, nazývaná také CD4 + buňka, T pomocná buňka nebo pomocná T lymfocyt, typ bílých krvinek, který slouží jako klíčový mediátor imunitní funkce. Pomocné T buňky hrají ústřední roli v normálních imunitních reakcích tím, že produkují faktory, které aktivují prakticky všechny ostatní buňky imunitního systému. Tyto buňky zahrnují B buňky, které produkují protilátky potřebné k boji proti infekci; cytotoxické T buňky, které ničí buňky nesoucí infekční agens; a makrofágy a další efektorové buňky, které napadají napadající patogeny (látky způsobující onemocnění). Pomocné T buňky exprimují na svém povrchu protein zvaný CD4. Tento protein hraje klíčovou roli v aktivaci pomocných T buněk vazbou molekul hlavního histokompatibilního komplexu (MHC) třídy II, které se specializují na pomoc imunitnímu systému rozpoznávat cizí látky.
Pomocné T buňky nejsou jednotnou skupinou buněk, ale lze je rozdělit do dvou obecných subpopulací – TH1 a TH2 buňky – které mají výrazně odlišnou chemii a funkci. Tyto populace lze rozlišit podle cytokinů (chemických poslů), které vylučují. Buňky TH1 primárně produkují cytokiny gama interferon, tumor nekrotizující faktor-beta a interleukin-2 (IL-2), zatímco buňky TH2 syntetizují hlavně interleukiny IL-4, IL-5, IL-6, IL-9, IL- 10 a IL-13. Hlavní rolí buněk TH1 je stimulace buněčně zprostředkovaných odpovědí (ty zahrnující cytotoxické T buňky a makrofágy), zatímco buňky TH2 primárně pomáhají stimulovat B buňky k tvorbě protilátek.
Pomocné T buňky se aktivují prostřednictvím vícestupňový proces, který začíná buňkami prezentujícími antigen, jako jsou makrofágy. Tyto buňky pohlcují infekční agens nebo cizí částice, částečně je degradují a exportují jejich fragmenty – tj. Antigeny – na buněčný povrch. Tam jsou částice prezentovány ve spojení s MHC molekulami třídy II. Receptor na povrchu pomocné T buňky se poté váže na komplex MHC-antigen. V dalším kroku probíhá aktivace pomocných T buněk jedním ze dvou způsobů: buď stimulací cytokinem, nebo kostimulační reakcí mezi signálním proteinem známým jako B7 nacházejícím se na povrchu buňky prezentující antigen a receptorovým proteinem CD28, na povrchu pomocných T buněk.
Celkovým výsledkem aktivace pomocných T-buněk je zvýšení počtu pomocných T buněk, které rozpoznávají specifický antigen, a několik cytokinů T-buněk jsou produkovány. Cytokiny mají další důsledky, jedním z nich je, že IL-2 umožňuje cytotoxickým nebo regulačním T buňkám, které rozpoznávají stejný antigen, aby se aktivovaly a množily. V případě B buněk, jakmile je pomocná T buňka aktivována antigenem, stává se schopnou aktivovat B buňku, která již narazila na stejný antigen. Cytokiny vylučované pomocnými T buňkami mohou také interagovat s B buňkami a poskytovat další stimulaci.