Okulomotorická obrna může vzniknout v důsledku řady různých stavů. Netraumatické obrny okulomotorických nervů šetřící zornice se často označují jako „lékařská třetina“, zatímco ty, které postihují žáka, se označují jako „chirurgická třetina“.
Vrozená okohybná obrna původ naprosté většiny vrozených okulomotorických paréz není znám nebo je idiopatické používat lékařský termín. Existují určité důkazy o rodinné tendenci ke stavu, zejména k částečné obrně zahrnující lepší rozdělení nervu s autozomálně recesivní dědičností. Tento stav může být také výsledkem aplázie nebo hypoplázie jednoho nebo více svalů dodávaných okulomotorickým nervem. Může se také objevit v důsledku těžkého porodního traumatu.
Získaná okulomotorická obrnaEdit
- Cévní poruchy, jako je cukrovka, srdeční choroby, ateroskleróza a aneuryzma, zejména zadní komunikující tepna
- Prostorové léze nebo nádory, maligní i nezhoubné
- Zánět a infekce
- Trauma
- Demyelinizační choroba (roztroušená skleróza )
- Autoimunitní poruchy, jako je myasthenia gravis
- pooperačně jako komplikace neurochirurgie
- trombóza kavernózních dutin
Ischemická cévní mozková příhoda selektivně ovlivňuje somatická vlákna nad parasympatickými vlákny, zatímco traumatická cévní mozková příhoda postihuje oba typy rovnoměrněji. Ischemická cévní mozková příhoda ovlivňuje vazoneurium, které začíná dodávat nerv zvenčí dovnitř. Vzhledem k tomu, že somatická vlákna jsou umístěna ve vnitřní části nervu, jsou tato vlákna ovlivněna více v prostředí ischemie. Podobný mechanismus je přesný i při cukrovce. Proto i když téměř všechny formy („lékařská třetina“ a „chirurgická třetina“) způsobují ptózu a zhoršený pohyb oka, abnormality zornic jsou častěji spojeny s traumatem a „chirurgickou třetinou“ než s ischemií, tj. „Lékařskou třetinou“ Abychom dále objasnili, klasicky aneuryzma zadní komunikující tepny způsobí stlačení celého třetího nervu a zabrání tak jakémukoli vedení nervového signálu, což ovlivní somatický systém a také autonomní. Komprese vnějších autonomních vláken činí zornici nereaktivní a vede tak k chirurgické obrně třetího nervu.
Okulomotorická obrna může mít akutní nástup po několik hodin s příznaky bolesti hlavy, pokud je spojena s diabetes mellitus. Diabetická neuropatie okulomotorického nervu ve většině případů neovlivňuje zornici. Předpokládá se, že šetření zornice je spojeno s mikrofasciculací vláken, které řídí pupillomotorickou funkci umístěnou na nejzazší straně nitroočních vláken; tato vlákna jsou ušetřena, protože jsou nejvzdálenější a tak méně náchylná k ischemickému poškození než nejvnitřnější vlákna.