Mezi jednotlivými typy kulturních kontextů budou existovat formy nedorozumění z důvodu rozdílů v gestech, sociálních narážkách a mezikulturních úpravách; je však důležité si tyto rozdíly uvědomit a naučit se, jak se vyhnout nedorozumění ve prospěch určitých situací. Jelikož se všechny sady kultur liší, zejména z globálního hlediska, kde jazyk také vytváří bariéru pro komunikaci, sociální interakce specifické pro danou kulturu obvykle vyžadují řadu vhodných komunikačních schopností, kterým protichůdná kultura nemusí rozumět nebo o nich vědět. Tento význam navazuje na mnoho situací, jako je například pracoviště, které může být náchylné k různorodým kulturám a příležitostem pro spolupráci a spolupráci. Povědomí o nedorozumění mezi kulturami s vysokým a nízkým kontextem na pracovišti nebo v nastavení mezikulturní komunikace prosazuje shromážděné sjednocení ve skupině prostřednictvím flexibility a schopnosti vzájemně si rozumět.
Jak vyšší kontext souvisí s jinými kulturními metrikami Upravit
DiversityEdit
Rodiny, subkultury a skupiny obvykle upřednostňují komunikaci v kontextu. Skupiny, které se mohou spolehnout na společné pozadí, možná nebudou muset používat slova tak explicitně, aby si navzájem rozuměly. Prostředí a kultury, kde se lidé scházejí ze širšího prostředí, jako jsou mezinárodní letiště, velká města nebo nadnárodní společnosti, mají tendenci používat komunikační formy s nižším kontextem.
LanguageEdit
Hall spojuje jazyk s kulturou prostřednictvím práce Sapira-Whorfa o jazykové relativitě. Obchodní jazyk bude obvykle muset výslovně vysvětlit více kontextu než dialekt, který může předpokládat vysokou úroveň sdíleného kontextu. Protože nastavení s nízkým kontextem se nemůže spoléhat na sdílené porozumění potenciálně nejednoznačným zprávám, mají kultury s nízkým kontextem tendenci poskytovat více informací nebo být přesné ve svém jazyce. Naproti tomu vysoce kontextový jazyk, jako je japonština nebo čínština, může používat vysoký počet homofonů, ale přesto mu bude rozumět posluchač, který zná kontext.
Vypracované a omezené kódyEdit
koncept propracovaných a omezených kódů představuje sociolog Basil Bernstein ve své knize Třída, kódy a kontrola. Vypracovaný kód naznačuje, že řečník vyjadřuje svůj nápad frázováním z bohatého výběru alternativ, aniž by předpokládal, že posluchač sdílí značné množství běžných znalostí, což řečníkovi umožňuje jeho myšlenku výslovně vysvětlit. Naproti tomu omezené kódy jsou formulovány z omezenějších alternativ, obvykle se sbalenými a zkrácenými větami. Omezené kódy proto vyžadují, aby posluchači sdíleli velkou část společné perspektivy, aby porozuměli implicitním významům a nuancím konverzace.
Omezené kódy se běžně používají ve skupinách s vysokou kontextovou kulturou, kde členové skupiny sdílejí stejné kulturní zázemí a bez dalšího rozpracování snadno pochopí implicitní významy „mezi řádky“. Naopak, v kulturních skupinách s nízkým kontextem, kde lidé sdílejí méně společné znalosti nebo „hodnotí individualitu nad identifikaci skupiny“, je podrobné zpracování důležitější, aby nedocházelo k nedorozuměním.
Kolektivismus a individualismus Upravit
Pojmy kolektivismus a individualismus aplikoval na kultury s vysokým a nízkým kontextem nizozemský psycholog Geert Hofstede ve své teorii kulturní dimenze. Kolektivistické společnosti upřednostňují skupinu před jednotlivcem a naopak pro individualistické. V kulturách s vysokým kontextem lze jazyk použít k podpoře a udržování budování vztahů ak zaměření na proces. Indie a Japonsko jsou obvykle vysoce kontextuální, vysoce kolektivistické kultury, kde se obchoduje budováním vztahů a udržováním uctivé komunikace.
Individualistické kultury podporují rozvoj individuálních hodnot a nezávislých sociálních skupin. Individualismus může vést ke komunikaci se všemi lidmi ve skupině stejným způsobem, než k nabídnutí hierarchické úcty určitým členům. Protože individualistické kultury mohou oceňovat kulturní rozmanitost, je často zapotřebí jasnějšího způsobu komunikace, aby nedocházelo k nedorozuměním. Jazyk lze použít k dosažení cílů nebo výměně informací. USA a Austrálie jsou obvykle vysoce individualistické kultury s nízkým kontextem, kde je ceněna transparentnost a konkurence v podnikání.
Stabilita a trvanlivost tradice Upravit
Kultury s vysokým kontextem bývají více stabilní, protože jejich komunikace je ekonomičtější, rychlejší, efektivnější a uspokojivější; ale ty se získávají za cenu věnování času předprogramování kulturního pozadí a jejich vysoká stabilita může přijít s cenou vysoké bariéry pro rozvoj.Naproti tomu kultury s nízkým kontextem mají tendenci se měnit rychleji a drasticky, což umožňuje, aby k rozšíření došlo rychleji. To také znamená, že komunikace v nízkém kontextu může selhat kvůli přetížení informací, což způsobí, že kultura ztratí svoji screeningovou funkci.
Proto mají kultury s vyšším kontextem tendenci korelovat s kulturami, které mají také silný smysl pro tradice a historie a postupem času se mění jen málo. Například domorodí Američané ve Spojených státech mají vyšší kontextové kultury se silným smyslem pro tradici a historii ve srovnání s obecnou americkou kulturou. Zaměření na tradici vytváří příležitosti pro zprávy s vyšším kontextem mezi jednotlivci každé nové generace a kultura s vysokým kontextem se vrací zpět ke stabilitě, což umožňuje zachování tradice. To je v rozporu s kulturami s nižším kontextem, ve kterých se sdílené zkušenosti, na nichž je komunikace postavena, mohou drasticky měnit z jedné generace na druhou, což vytváří komunikační mezery mezi rodiči a dětmi, jako ve Spojených státech.
Výraz obličeje a gestoEdit
Kultura má také vliv na to, jak jednotlivci interpretují výrazy obličeje jiných lidí. Experiment provedený univerzitou v Glasgow ukazuje, že různé kultury se liší porozumění signálům výrazu obličeje šesti základních emocí, kterými jsou takzvaný „univerzální jazyk emocí“ – štěstí, překvapení, strach, znechucení, hněv a smutek. V kulturách s vysokým kontextem výrazy obličeje a gesta získávají větší význam při sdělování a porozumění zprávě a příjemce může vyžadovat více kulturního kontextu, aby porozuměl „základním“ projevům emocí.
Marketingová a reklamní perspektivaUpravit
Cul Přírodní rozdíly v reklamě a marketingu lze vysvětlit také kulturami s vysokým a nízkým kontextem. Jedna studie týkající se online reklamy společnosti McDonald srovnávala Japonsko, Čínu, Koreu, Hongkong, Pákistán, Německo, Dánsko, Švédsko, Norsko, Finsko a USA a zjistila, že v zemích s vysokým kontextem používala reklama více barev, pohyby a zvuky, které dávají kontext, zatímco v kulturách s nízkým kontextem se reklama zaměřovala více na verbální informace a lineární procesy.
Crest zubní pasta inzerátyUpravit
Dvě různé reklamy, přizpůsobené odlišnému kontextu kultur, analyzoval He Bai s Institutem pro výuku angličtiny v Pekingu.
První reklama
„Nyní existuje něco, co může více zubních lékařů doporučit pro vaše dásně a prokáže se, že je získává zdravější. Crest Plus Gum je jediná zubní pasta pro boj s dutinami, která je tak účinná a je klinicky prokázáno, že pomáhá rezervovat onemocnění dásní – zánět dásní. Přesně to, co si objednali zubaři. „
Tato reklama určená lidem v kulturách s nízkým kontextem je přímá a informativní. Informace o ochraně dutin, klinických studiích a doporučeních zubaře jsou uvedeny ve třech větách. Lidé v kulturách s nízkým kontextem, protože mají rádi přímou komunikaci, bude tato reklama užitečná.
Druhá reklama
„Za tímto zdravým úsměvem je dítě Crest.“
Druhá reklama určená pro vysoce kontextové kultury je méně přímo informativní. Protože se jedná o implicitní informace, přitahuje reklama lidi v rámci vysoce kontextových kultur.
Webová komunikace Upravit
Design webových stránek mezi mezikulturními překážkami zahrnuje factoring při rozhodování o kulturně citlivých barevných významech, preferencích rozvržení, animaci a zvucích. V případové studii provedené na IT univerzitě v Kodani bylo zjištěno, že webové stránky zajišťující vysoce kontext kultury měly tendenci mít více podrobné a pokročilé návrhy, včetně různých obrázků a animací. Nízko kontextové weby měly méně animací a stagnující obrázky s více podrobnostmi o informacích. Obrázky nalezené na webových stránkách použitých ve studii podporovaly individualistické a kolektivistické charakteristiky na webových stránkách s nízkým a vysokým kontextem. Nízkotextové weby obsahovaly více obrázků jednotlivců, zatímco vysoce kontextové weby obsahovaly obrázky a animace skupin a komunit.