Budova národní stravy (AFLO)
Japonská ústava, která vstoupila v platnost v roce 1947, je založena na třech principech: svrchovanost lidu, dodržování základních lidských práv a zřeknutí se války. Ústava také stanoví nezávislost tří vládních složek – legislativní ( Dieta), výkonná (kabinet) a soudní (soudy).
Plenární zasedání sněmu (sněmovna Radní)
Japonský národní parlament The Diet je nejvyšším orgánem státní moci a jediným státním orgánem činným v oblasti zákonodárství. Strava se skládá ze Sněmovny reprezentantů (dolní komora) o 465 sedadlech a Sněmovny radních (249 sedadel) (horní komora). Všichni japonští občané mohou volit ve volbách, jakmile dosáhnou věku 18 let.
Japonsko má parlamentní vládní systém, jako je Británie a Kanada. Na rozdíl od Američanů nebo Francouzů si Japonci nevolí přímo prezidenta. Členové stravy volí mezi sebou předsedu vlády. Předseda vlády tvoří a vede vládní kabinet ministrů. Kabinet při výkonu výkonné moci odpovídá za sněm.
Soudní moc spočívá na Nejvyšším soudu a nižších soudech, jako jsou vrchní soudy, okresní soudy a souhrnné soudy. Nejvyšší soud se skládá z hlavního soudce a 14 dalších soudců, z nichž všichni jsou jmenováni kabinetem. Většinu případů řeší okresní soudy. Existují také souhrnné soudy, které se zabývají problémy, jako je narušení provozu. Systém přísedících byl zaveden v květnu 2009. V rámci tohoto systému je náhodně vybráno šest dospělých občanů (20 a více), kteří budou působit jako přísedící v trestních věcech projednávaných okresními soudy.
Tam je 47 prefekturních a početných samospráv v Japonsku. Mezi jejich odpovědnosti patří poskytování vzdělávání, sociální péče a dalších služeb a budování a údržba infrastruktury, včetně veřejných služeb. Jejich administrativní činnosti je přivádějí do úzkého kontaktu s místními lidmi. Vedoucí regionálních vlád a členové místních zastupitelstev jsou voleni místními lidmi prostřednictvím voleb.
