Navigace v této sekci
John F. Kennedy byl 35. prezident Spojených států (1961–1963), nejmladší muž zvolený do úřadu. 22. listopadu 1963, když sotva minul svých prvních tisíc dní ve funkci, byl JFK zavražděn v Dallasu v Texasu a stal se také nejmladším prezidentem, který zemřel.
22. listopadu 1963, kdy byl John Fitzgerald Kennedy, sotva uplynulých svých prvních tisíc dní ve funkci, byl zabit střelami vraha, když se jeho kolona vinula přes texaský Dallas. Kennedy byl nejmladším mužem zvoleným za prezidenta; byl nejmladší, kdo zemřel.
Irského původu se narodil 29. května 1917 v Brookline v Massachusetts. Po absolvování Harvardu v roce 1940 vstoupil do námořnictva. V roce 1943, kdy jeho loď PT narazil a potopil japonský torpédoborec, Kennedy navzdory vážným zraněním vedl přeživší nebezpečnými vodami do bezpečí.
Zpět z války se stal demokratickým kongresmanem Oblast Bostonu, postupující v roce 1953 do Senátu. Oženil se s Jacqueline Bouvierovou 12. září 1953. V roce 1955, když se zotavil z operace zad, napsal Profiles in Courage, který v historii získal Pulitzerovu cenu.
V roce 1956 Kennedy téměř získal demokratickou nominaci na Vice President, a o čtyři roky později byl kandidátem prvního kandidáta na prezidenta. Miliony sledovaly jeho televizní debaty s republikánským kandidátem Richardem M. Nixonem. Kennedy zvítězil v lidovém hlasování s malým náskokem a stal se prvním římskokatolickým prezidentem.
Jeho inaugurační projev nabídl nezapomenutelný příkaz: „Neptejte se, co pro vás může vaše země udělat – zeptejte se, pro co můžete vaše země.“ Jako prezident se rozhodl uplatnit svůj slib v kampani, aby znovu rozpoutal Ameriku.Jeho ekonomické programy zahájily zemi s nejdelší trvalou expanzí od druhé světové války; před svou smrtí připravil plány masivního útoku na přetrvávající kapsy strádání a Chudoba.
V reakci na stále naléhavější požadavky podnikl rázná opatření v oblasti rovných práv a požadoval novou legislativu v oblasti občanských práv. Jeho vize Ameriky se rozšířila i na kvalitu národní kultury a ústřední roli umění v životně důležité společnosti.
Přál si, aby Amerika obnovila své staré poslání jako první národ věnovaný revoluci lidských práv. S Aliancí pro pokrok a Mírovým sborem přinesl americký idealismus do pomoc rozvojovým národům. Tvrdá realita komunistické výzvy však zůstala.
Krátce po své inauguraci Kennedy dovolil skupině kubánských exulantů, již ozbrojených a vycvičených, napadnout jejich domovinu. th Režim Fidela Castra byl neúspěchem. Brzy poté Sovětský svaz obnovil svoji kampaň proti Západnímu Berlínu. Kennedy odpověděl posílením berlínské posádky a zvýšením vojenské síly národa, včetně nových snah ve vesmíru. V konfrontaci s touto reakcí Moskva po postavení Berlínské zdi uvolnila tlak ve střední Evropě.
Místo toho se nyní Rusové snažili instalovat na Kubu jaderné střely. Když to v říjnu 1962 objevil letecký průzkum, Kennedy uvalil karanténu na všechny útočné zbraně směřující na Kubu. Zatímco se svět chvěl na pokraji jaderné války, Rusové ustoupili a souhlasili s odnesením raket. Americká reakce na kubánskou krizi evidentně přesvědčila Moskvu o marnosti jaderného vydírání.
Kennedy nyní tvrdil, že obě strany měly zásadní zájem na zastavení šíření jaderných zbraní a zpomalení závodů ve zbrojení – spor, který vedl ke smlouvě o zákazu zkoušek z roku 1963. Měsíce po kubánské krizi ukázaly výrazný pokrok směrem k jeho cíli „svět práva a svobodné volby, vyhnání světa války a nátlaku“. Jeho administrativa tak viděla začátek nové naděje jak pro rovná práva Američanů, tak pro mír ve světě.
Prezidentské biografie na WhiteHouse.gov jsou od „Prezidentů Spojených států amerických“, Frank Freidel a Hugh Sidey. Copyright 2006 by the White House Historical Association.
Další informace o prezidentu Kennedym naleznete v knihovně a muzeu Johna F. Kennedyho.
Další informace o manželovi Johna F. Kennedyho, Jacqueline Lee Bouvier Kennedy.