Mohandas Karamchand Gandhi, politický a duchovní vůdce indického hnutí za nezávislost, je zavražděn v Novém Dillí hinduistickým extremistou.
Narodil se jako syn Indická úřednice v roce 1869, Gándhího vaišnavská matka byla hluboce věřící a brzy vystavila svého syna džinismu, morálně přísnému indickému náboženství, které prosazovalo nenásilí. Gandhi byl pozoruhodný student, ale v roce 1888 dostala příležitost studovat právo v Anglii. V roce 1891 se vrátil do Indie, ale nenašel řádnou legální práci a v roce 1893 přijal jednoroční smlouvu v Jižní Africe.
Usadil se v Natalu a byl vystaven rasismu a jihoafrickým zákonům, které omezovaly práva indických dělníků. Gándhí si později vzpomněl na jeden takový incident, při kterém byl jako okamžik pravdy odstraněn z vlakového kupé první třídy a vyhozen z vlaku. Odtamtud se rozhodl bojovat proti nespravedlnosti a bránit svá indiánská a mužská práva. Když mu vypršela smlouva, spontánně se rozhodl zůstat v Jižní Africe a zahájil kampaň proti legislativě, která by Indy zbavila volebního práva. Založil Natalský indický kongres a upozornil mezinárodní pozornost na situaci indiánů v Jižní Africe. V roce 1906 se vláda Transvaalu snažila dále omezit práva indiánů a Gándhí zorganizoval svou první kampaň satyagraha neboli masovou občanskou neposlušnost. Po sedmi letech protestů vyjednal s jihoafrickou vládou kompromisní dohodu.
V roce 1914 se Gándhí vrátil do Indie a žil na okraji indické politiky životem abstinence a duchovna. Podporoval Británii v první světové válce, ale v roce 1919 zahájil novou satyagrahu na protest proti britskému povinnému vojenskému návrhu Indiánů. Stovky tisíc odpověděly na jeho výzvu k protestům a do roku 1920 byl vůdcem indického hnutí za nezávislost. Reorganizoval Indický národní kongres jako politickou sílu a zahájil masivní bojkot britského zboží, služeb a institucí v Indii. Když v roce 1922 vypuklo násilí, náhle odvolal satyagrahu. O měsíc později byl britskými úřady zatčen za pobuřování, shledán vinným a uvězněn.
Po svém propuštění v roce 1924 vedl na protest proti hinduisticko-muslimskému násilí prodloužený půst. V roce 1928 se vrátil do národní politiky, když požadoval status panství pro Indii, a v roce 1930 zahájil masový protest proti britské dani ze soli, která poškodila chudé indické obyvatele. Ve své nejslavnější kampani za občanskou neposlušnost Gandhi a jeho následovníci pochodovali do Arabského moře, kde si odpařováním mořské vody vyráběli vlastní sůl. Pochod, jehož výsledkem bylo zatčení Gándhího a dalších 60 000 lidí, si získal nový mezinárodní respekt a podporu pro vůdce a jeho hnutí. V roce 1931 byl Gándhí propuštěn, aby se jako jediný zástupce Indického národního kongresu zúčastnil konference u kulatého stolu o Indii v Londýně. Setkání bylo velkým zklamáním a po svém návratu do Indie byl znovu uvězněn. Ve vězení vedl další půst na protest proti zacházení britské vlády s „nedotknutelnými“ – zbídačenými a degradovanými indiány, kteří okupovali nejnižší úrovně kastovního systému. V roce 1934 odešel ze strany Indického kongresu pracovat pro ekonomiku rozvoj mnoha chudých Indie. Jeho chráněnec Jawaharlal Nehru byl místo něj jmenován vůdcem strany.
S vypuknutím druhé světové války se Gándhí vrátil k politice a vyzval k indické spolupráci s britskou válkou úsilí výměnou za nezávislost. Británie odmítla a snažila se rozdělit Indii podporou konzervativních hinduistických a muslimských skupin. V reakci na to Gándhí zahájil hnutí „Ukončete Indii“, které požadovalo úplné stažení Britů. Gándhí a další nacionalističtí vůdci byli uvězněni až do roku 1944.
V roce 1945 se v Británii dostala k moci nová vláda a začala jednání o nezávislosti Indie. Gándhí hledal sjednocenou Indii, ale Muslimská liga, která během války získala vliv, nesouhlasila. Po zdlouhavých rozhovorech Británie souhlasila s vytvořením dvou nových nezávislých států Indie a Pákistánu 15. srpna 1947. Gándhí byl rozdělením velmi zoufalý a brzy došlo k krvavému násilí mezi hinduisty a muslimy v Indii.
Ve snaze ukončit indické náboženské spory se uchýlil k půstům a návštěvám problémových oblastí. Byl na jedné takové vigilii v Novém Dillí, když ho smrtelně zastřelil hinduistický extremista Nathuram Godse, který namítal proti Gándhího toleranci vůči muslimům. Gándhího přesvědčivé metody občanské neposlušnosti, známé jako Mahátma neboli „velká duše“, ovlivnily během jeho života vůdce hnutí za občanská práva po celém světě, zejména ve Spojených státech Martina Luthera Kinga mladšího.
PŘEČTĚTE SI VÍCE: 6 věcí, které byste o Gándhí možná nevěděli