Freya

Poetic EddaEdit

V Poetic Edda je Freyja zmiňována nebo se objevuje v básních Völuspá, Grímnismál, Lokasenna, Þrymskviða, Oddrúnargrátr a Hyndluljóð.

Völuspá obsahuje sloku, která zmiňuje Freyju a označuje ji za „Óðovu dívku“; Freyja je manželkou svého manžela, Óðra. Sloka vypráví, že Freyja byla kdysi slíbena nejmenovanému staviteli, později se ukázalo, že je jötunn a následně zabit Thorem (podrobně líčeno v kapitole 42 Gylfaginning; viz níže část Próza Edda). V básni Grímnismál Odin (v přestrojení za Grímnir) řekne mladému Agnarovi, že Freyja každý den přiděluje místa polovině zabitých v jejím sále Fólkvangr, zatímco Odin vlastní druhou polovinu.

V básni Lokasenna, kde Loki obviňuje téměř každou ženu z účasti na promiskuitě nebo nevěře, agresivní výměna Mezi Lokim a Freyjou dochází. V úvodu k básni se uvádí, že kromě jiných bohů a bohyň se Freya účastní oslav pořádaných Ægirem. Ve verši, poté, co Loki odletěl s bohyní Frigg, zasáhne Freya a řekne Lokimu, že je šílený, když bagroval své hrozné činy, a že Frigg zná osud všech, i když to neřekne. Loki jí říká, aby byla zticha, a říká, že o ní ví všechno – že Freyja nechybí vina, protože každý z bohů a elfů v hale byl jejím milencem. Freya předměty. Říká, že Loki lže, že se jen dívá na zločiny, a protože bohové a bohyně na něj zuří, může očekávat, že půjde domů poražený. Loki řekne Freyji, aby byla zticha, nazve ji zlomyslnou čarodějnicí a vymyslí scénář, kdy Freyja kdysi obkročila svého bratra, když je všichni bohové se smíchem překvapili. Njörðr zasahuje – říká, že žena, která má jiného milence než jejího manžela, je neškodná, a poukazuje na to, že Loki porodila děti, a nazývá Lokiho úchylkou. Báseň postupně pokračuje.

Báseň Þrymskviða obsahuje Lokiho, který si půjčil Freyjin plášť z peří a Thor se oblékl jako Freyja, aby oklamal chtíče jötunna Þrymra. V básni se Thor probudí a zjistí, že jeho mocný Chybí kladivo Mjöllnir. Thor řekne Lokimu o jeho chybějícím kladivu a oba jdou do krásného dvora Freyja. Thor se zeptá Freyje, jestli mu půjčí svůj plášť z peří, aby se mohl pokusit najít své kladivo. Freyja souhlasí:

Benjamin Thorpe překlad: „Že bych ti dal, i když ze zlata to bylo, a věřím ti, i když to bylo ze stříbra.“

Henry Adams Bellows překlad: „Mělo by to být, i když ze stříbra „A dal bych to i když„ ze zlata “.

Loki odletí ve vířícím plášti peří a dorazí do země Jötunheimr. Vyzvědač Þrymr sedí na kopci Þrymr prozrazuje, že ukryl Thorovo kladivo hluboko v zemi a že nikdo nikdy nebude vědět, kde je kladivo, ledaže by mu byla Freyja přivedena jako jeho manželka. Loki odletí zpět, plášť píská a vrací se do dvorů bohů. Loki vypráví Thorovi o Þrymrových podmínkách.

Ti dva se jdou podívat na krásnou Freyju. První věc, kterou Thor řekne Freyji, je, že by se měla obléknout a obléknout si nevěstu pokrývky hlavy, protože jedou do Jötunheimru. V tom Freya zuří – síně bohů se otřásají, odfrkne si v hněvu a od bohyně spadne náhrdelník Brísingamen. Rozhořčená Freya reaguje:

Překlad Benjamina Thorpe: „Vím, že jsem ze žen nejchudší, pokud s tebou jedu do Jötunheimu.“

Překlad Henry Adams Bellows: „Nejchytřejší bych se měl dívat na všechny, kdybych s tebou odcestoval do„ domů “gigantů.

Bohové a bohyně se shromažďují u jedné věci a debatují o tom, jak vyřešit Problém. Bůh Heimdallr navrhuje obléknout Thora jako nevěstu, doplněnou o svatební šaty, pokrývky hlavy, cinkající klíče, šperky a slavný Brísingamen. Thor namítá, ale Loki je utichl a připomene mu, že noví majitelé kladivo se brzy usadí v zemi bohů, pokud se kladivo nevrátí. Thor je oblečen podle plánu a Loki je oblečen jako jeho služebná. Thor a Loki jdou do Jötunheimru.

Mezitím Thrym řekne svým služebníkům, aby se připravili na příjezd dcery Njörðra.Když ráno dorazí „Freya“, Thrym je z jejího chování zaskočena; její nesmírná chuť na jídlo a medovinu je mnohem víc, než očekával, a když Thrym půjde políbit pod závoj „Freyje“, zjistí, že „její“ oči jsou děsivé, a skočí do haly. Loki se omlouvá za podivné chování nevěsty a tvrdí, že prostě nejezla ani nespala osm dní. Nakonec převleky úspěšně oklamou jötnara a při pohledu na něj Thor silou získá své kladivo.

V básni Oddrúnargrátr Oddrún pomáhá Borgny porodit dvojčata. Borgny na poděkování vzývá Vættira, Frigga, Freyji a další nespecifikovaná božstva.

Freya je hlavní postavou v básni Hyndluljóð, kde pomáhá svým věrným služebník Óttar při hledání informací o svých předcích, aby mohl nárokovat své dědictví. Tímto způsobem Freya přeměňuje Óttar na svého kance Hildisvíni a díky lichocení a vyhrožování smrtí ohněm Freya úspěšně předává informace, které Óttar potřebuje, od jötunna Hyndla. Freya mluví skrz báseň a na jednom místě chválí Óttar za to, že jí postavil hörgr (kamenný oltář) a že jí často dělal blót (oběti):

překlad Benjamina Thorpeho: Nabídl mi místo toho nabídku, kterou postavil s kameny; nyní je kámen jako sklo. Krví volů ji nově pokropil. Ottar Asyniurovi někdy věřil.

Překlad Henry Adams Bellows: Pro mě vytvořil svatyni kamenů, kterou nyní vyrobil, a nyní na skle vyrostla skála; Často s krví zvířat byla červená; Ottar v bohyně vůbec věřila.

Próza EddaEdit

Freya se objevuje v knihách Próza Edda Gylfaginning a Skáldskaparmál. V kapitole 24 Gylfaginninga intronizovaná postava High říká, že poté, co se bůh Njörðr rozešel s bohyní Skaði, měl dvě krásné a mocné děti (žádný partner není zmíněn); syn Freyr a dcera Freyja. Freyr je „nejslavnější“ z bohů a Freya „nejslavnější“ z bohyň. Freya má obydlí na nebi, Fólkvangr, a že kdykoli Freya „jede do boje, dostane polovinu zabitých a druhou polovinu Odinovi“. High na podporu cituje slohu Grímnismál zmíněnou v části Poetická Edda výše.

High dodává, že Freya má velkou, krásnou halu zvanou Sessrúmnir a že když Freya cestuje, sedí na voze a řídí dvě kočky a že Freya je „pro lidi nejpřístupnější k modlitbě, a od jejího jména je odvozen čestný titul, kdy se ušlechtilým dámám říká fruvor“. High dodává, že Freya má obzvláštní zálibu v milostných písních a že „je dobré se k ní modlit za milostné vztahy“.

V kapitole 29 High líčí jména a rysy různých bohyň, včetně Freya . Pokud jde o Freyji, High říká, že vedle Frigg je Freyja mezi nimi nejvyšší v pořadí a že vlastní náhrdelník Brísingamen. Freya je vdaná za Óðra, který cestuje na dlouhé cesty, a oba mají velmi spravedlivou dceru jménem Hnoss. Zatímco Óðr chybí, Freya zůstává pozadu a ve svém zármutku pláče slzy červeného zlata. High konstatuje, že Freya má mnoho jmen, a vysvětluje, že je to proto, že je Freya přijala, když hledala Óðr a cestovala „mezi podivnými národy“. Tato jména zahrnují Gefn, Hörn, Mardöll, Sýr a Vanadís.

Freyja hraje roli v událostech vedoucích k narození osminohého koně Sleipnira. V kapitole 42, High líčí, že brzy poté, co bohové postavili halu Valhalla, přišel k nim stavitel (nejmenovaný) a nabídl jim, že pro ně ve třech sezónách postaví opevnění tak pevné, že žádný jötunn nebude schopen přijít přes Midgard . Na oplátku chce stavitel Freyji pro svou nevěstu a slunce a měsíc. Po nějaké debatě bohové souhlasili, ale s přidanými podmínkami. Časem, právě když se chystá dokončit svou práci, se ukázalo, že stavitel je ve skutečnosti sám jötunn a je zabit Thorem. Mezitím byl Loki v podobě klisny impregnován jötunnským koněm Svaðilfari, a tak porodil Sleipnira. Na podporu High cituje slohu Völuspá, která zmiňuje Freyju. V kapitole 49 High vzpomíná pohřeb Baldr a říká, že Freya se zúčastnila pohřbu a tam jel její kočičí vůz, poslední zmínka o bohyni v Gylfaginningu.

Na začátku knihy Skáldskaparmál je Freyja zmiňována mezi osmi bohyněmi, které se účastní hostiny pro Ægir. Kapitola 56 podrobně popisuje únos bohyně Iðunn jötunnem Þjazim v podobě orla. Vyděšený z vyhlídky na smrt a mučení kvůli své účasti na únosu Iðunna se Loki zeptá, zda může použít Freyjin „tvar sokola“ k letu na sever k Jötunheimru a získání chybějící bohyně. Freyja to umožňuje a používat ji “ tvar sokola „a zuřivá honička ze strany orla-azjaziho ji Loki úspěšně vrací.

V kapitole 6 je uveden prostředek odkazující na Njörðra, který odkazuje na Frejyu („ otce Freyra a Freyje “). V kapitole 7 je uveden způsob odkazu na Freyra, který odkazuje na bohyni („bratr Freyje“). V kapitole 8 jsou uvedeny způsoby, jak odkazovat na boha Heimdallra, včetně „Lokiho nepřítele, obnovitele Freyje“. s náhrdelník „, vyvozující mýtus o Heimdallrovi, který obnovil Freyjin náhrdelník od Lokiho.

V 17. kapitole se jötunn Hrungnir ocitá v Asgardu, říši bohů, a je velmi opilý. Hrungnir se chlubí, že přesune Valhallu do Jötunheimru, pohřbí Asgarda a zabije všechny bohy – s výjimkou bohyň Freyje a Sif, které podle něj vezme domů. Freya je jediná z nich, která se odváží přinést mu více k pití. Hrungnir říká, že vypije všechno jejich pivo. Po chvíli bohové znudili Hrungnirovy dovádění a vzývali jméno Thor. Thor okamžitě vstoupil do haly se zvednutým kladivem. Thor zuří a požaduje, aby věděl, kdo je zodpovědný za proniknutí jötunna k Asgardovi, který zaručil Hrungnirovi bezpečnost a proč by mu Freyja měla sloužit k pití, jako by to bylo na drinksirově banketu.

Kapitola 33 říká, že jakmile se bohové vydali na cestu k Ægirovi, jedním z nich byla Freya. V kapitole 49 citát z díla skalda Einarra Skúlasona využívá kenning „Óðrův pomocný“ oko-déšť „, který odkazuje na Freyji a znamená“ zlato „.

Kapitola 36 znovu vysvětluje že zlato lze kvůli slzám červeného zlata označovat jako Freyjin pláč. Na podporu jsou uváděna díla skaldů Skúli Þórsteinssona a Einarra Skúlasona, která používají „Freyjiny slzy“ nebo „Freyjiny pláče“, aby reprezentovaly „ zlato „. Tato kapitola obsahuje další citáty z poezie Einarr Skúlason, která odkazuje na bohyni a její dítě Hnoss. Freyja obdrží závěrečnou zmínku v próze Edda v kapitole 75, kde je uveden seznam bohyň, který zahrnuje Freyji.

HeimskringlaEdit

Kniha Heimskringla Ynglinga sága poskytuje euhemerizovanou zprávu o původu bohů, včetně Freyje. V kapitole 4 je Freya představena jako členka Vanir, Freyrova sestra a Daug hter Njörðra a jeho sestry (jejíž jméno není uvedeno). Poté, co válka Æsir – Vanir skončí v patové situaci, Odin jmenuje Freyra a Njörðra kněžími nad oběťmi. Freya se stává kněžkou obětních darů a byla to ona, kdo zavedl do sesir praxi seiðr, kterou dříve praktikoval pouze Vanir.

V kapitole 10 umírá Freyjin bratr Freyr a Freyja je poslední přeživší mezi irsirem a Vanirem. Freya udržuje oběti a stává se slavnou. Sága vysvětluje, že díky slávě Freyje jsou všechny ženy hodnosti známé pod jejím jménem – frúvor („dámy“), žena, která je paní jejího majetku se označuje jako freyja a húsfreyja („dáma domu“) pro ženu, která vlastní statek.

Kapitola dodává, že Freyja byla nejen velmi chytrá, ale že a její manžel Óðr měl dvě nesmírně krásné dcery, Gersemi a Hnoss, „které dali svá jména našemu nejcennějšímu majetku“.

OtherEdit

Freya je zmiňována v ságách Egilsova sága, Njálsova sága, Hálfs sága ok Hálfs rekka a v Sörla þáttr.

Egilská sága

V ságě Egils, když Egill Skallagrímsson odmítne jíst, jeho dcera Þorgerðr (zde poangličtěná jako „Thorgerd“) říká, že půjde bez jídla, a tak zemře hladem, a přitom se setká s bohyní Freyjou:

Thorgerd odpověděl hlasitým hlasem: „Neměl jsem večerní jídlo, ani to neudělám, dokud se nepřipojím k Freyji . Neznám lepší postup než můj otec. Nechci žít poté, co můj otec a bratr zemřou. “

Hálfsova sága ok Hálfsrekka

V první kapitole legendární ságy ze 14. století Hálfs sága ok Hálfsrekka má král Alrek dvě manželky, Geirhild a Signy, a nemůže si obě ponechat. Řekne oběma ženám, že si udrží kteroukoli z nich, která mu vaří lepší pivo, než se v létě vrátí domů.Ti dva soutěží a během procesu vaření se Signy modlí k Freyji a Geirhild k Höttovi („kapuci“), muži, kterého potkala dříve (dříve v ságě se ukázalo, že je v přestrojení Odin). Hött odpovídá na její modlitbu a plivá na její droždí. Soutěž vítězí Signyho.

Sörla þáttr

V Sörla þáttr je krátký příběh z konce 14. století z pozdější a rozšířené verze Óláfovy ságy Tryggvasonar nalezený v rukopisu Flateyjarbók, euhemerizovaný popis bohové jsou k dispozici. V účtu je Freyja popisována jako bývalá Odinova konkubína, která vyměnila sex se čtyřmi trpaslíky za zlatý náhrdelník. V díle kdysi žil Æsir ve městě zvaném Asgard, které se nacházelo v oblasti zvané „Asialand nebo Asiahome“. Odin byl králem říše a ustanovil chrámové kněze Njörðr a Freyr. Freya byla dcerou Njörðra a byla Odinovou konkubínou. Odin Freyji hluboce miloval a byla „nejkrásnější ženou toho dne“. Freya měla nádhernou altánku, a když byly dveře zavřené, nikdo nemohl vstoupit bez Freyje „Povolení.

Kapitola 1 zaznamenává, že jednoho dne Freya prošla kolem otevřeného kamene, kde žili trpaslíci. Čtyři trpaslíci kovářili zlatý náhrdelník a bylo téměř hotovo. Při pohledu na náhrdelník si trpaslíci mysleli, že Freya je nejspravedlivější, a ona náhrdelník. Freya se nabídla, že od nich obojek koupí stříbrem, zlatem a dalšími hodnotnými předměty. Trpaslíci říkali, že jim chybí peníze, a že pro náhrdelník by jim mohla nabídnout jediné, co by byla noc s každým z nich. „Ať se jí to líbilo lépe nebo horší,“ Freyja souhlasila s podmínkami, a tak strávila noc s každým ze čtyř trpaslíků. Podmínky byly splněny a náhrdelník byl její. Freya šla domů ke svému altánku, jako by se nic nestalo.

V souvislosti s kapitolou 2 se Loki, ve službách Odina, dozvěděl o Freyiných akcích a řekl Odinovi. Odin řekl Lokimu, aby si vzal náhrdelník a přines mu ho. Loki řekl, že jelikož nikdo nemohl vstoupit do Freyjiny altánky proti její vůli, nebyl by to snadný úkol, ale Odin mu řekl, aby se nevracel, dokud nenajde způsob, jak získat náhrdelník. Loki se vytí otočil a šel k Freyjině altánku, ale zjistil, že je zamčený a že do něj nemohl vstoupit. Loki se tedy proměnil v mouchu a poté, co měl potíže s nalezením i těch nejmenších vchodů, se mu podařilo najít malý díra na štítu, ale i tady se musel protlačit, aby mohl vstoupit.

Když se dostal do Freyjiných komnat, Loki se rozhlédl kolem, aby si byl jistý, že nikdo není vzhůru, a zjistil, že Freya spala. Přistál na její posteli a všiml si, že má na sobě náhrdelník, spona se otočila dolů. Loki se proměnil v blechu a skočil na Freyjinu tvář a tam ji kousl. Freyja se pohnula, otočila se a pak znovu usnula. Loki odstranil tvar své blechy a rozepnul jí límec, otevřel altánek a vrátil se k Odinovi.

Následujícího rána se Freya probudila a viděla, že dveře jejího altánku jsou otevřené, ale neporušené a že její drahocenný náhrdelník je pryč. Freya měla představu o tom, kdo je za to zodpovědný. Oblékla se a šla k Odinovi. Řekla Odinovi o zlobě, kterou proti ní připustil, a o krádeži jejího náhrdelníku a že by jí měl vrátit její šperky.

Odin řekla, že vzhledem k tomu, jak ji získala, se jí nikdy nedostane to zpět. To znamená, až na jednu výjimku: mohla by to mít zpět, kdyby dokázala udělat dva krále, kteří by sami vládli dvaceti králi, bojovali jeden proti druhému a sesílali kouzlo tak, aby pokaždé, když jeden z jejich počtu padl v bitvě, znovu vyskočili a bojovat znovu. A že to musí pokračovat věčně, ledaže by do boje vstoupil křesťanský člověk určitého vzrůstu a nezabil by je, pouze tehdy zůstanou mrtví. Freya souhlasila.